středa 30. dubna 2014

Borůvkovo-citronová zmrzlina ...

Venku nám svítí sluníčko, rtuť teploměru leze směrem vzhůru a v takovém krásném počasí si to nedovedu představit bez zmrzliny. Dnes vám přináším recept na jednu z nich.

Suroviny:

130 g borůvek, 1 BIO citron, 2 - 3 lžíce třinového cukru, 1 lžička citronové esence, 1 kelímek mascarpone (250 g

Nejprve si omyjeme borůvky, přidáme 2 lžíce třtinového cukru a ponorným mixerem umixujeme.  Přidáme šťávu a nastouhanou kůru z jednoho citronu, citronovou esenci, kelímek mascarpone, promícháme, dáme do formiček na nanuky a necháme zmrznout v mrazáku nejlépe do druhého dne!

Pokud máte svůj oblíbený recept na domácí zmrzlinu, budu ráda, když mi napíšete!


Krásný čarodějnický večer a zítra si užijte 1. máj a nezapomeňte na polibek pod rozkvetlým stromem :-)



Radka











pondělí 28. dubna 2014

Mramorová kávová bábovka ...

Možná to bude ostuda, ale svou první bábovku jsem upekla teprve nedávno. Neměla jsem prostě formu. Ježíšek se na to už nemohl koukat, tak mi ji konečně k Vánocům nadělil :-) A protože jsem vám včera nenapsala žádnou sladkou tečku, přináším nyní recept na naši oblíbenou kafíčkovou bábovku.


Suroviny:
250 g polohrubé mouky, 250 g cukru krupice, 4 vajíčka,10 dkg oleje, 1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva,10 dkg horké vody, cca 2 lžíce mleté kávy, kůra z 1 BIO citrónu, máslo na vymazání a hrubá mouka na vysypání


Oddělíme si žloutky a bílky. Z bílků si připravíme sníh. Poté si utřeme žloutky s cukrem i vanilkovým cukrem do pěny. Postupně po částech zašleháváme  olej a horkou vodu, citronovou kůru a nakonec mouku s práškem do pečiva. Do připraveného těsta opatrně vmícháme sníh z bílků a část nalijeme do vymazané a moukou vysypané formy. Do zbylého těsta přidáme mletou kávu, důkladně promícháme a nalijeme do formy. Pečeme zhruba při 180 stupních asi 40-50 minut, kontrolujeme špejlí, aby se těsto na ní nelepilo a zůstala suchá.


Přeji zdar při pečení!


Radka







I takové je jaro ....

Jaro na nás všechny působí pozitivním dojmem svou barevností, voňavostí, svou živostí. Přesto se někdy  dějí věci, které končí, které jsou svým způsobem smutné, ale na druhou stranu dávají naději novému začátku. 
Jako třeba odkvetlé pampelišky. Krásná pozitivní žlutá barva plná sluníčka pomalinku odejde a rozvine se bílé chmýří, které odnese větřík do všech stran po okolí. Naše děti mají chmýří pampelišek strašně rádi. Trhají odkvetlé pampelišky, foukají a všechno to chmýří poletuje kolem vás a vy si připadáte, jako by vás pohltil něžný závoj z drobounkých padáčků. 
Když se schová sluníčko, přikryjí ho mraky a spustí se déšť, mohli bychom být také smutní. Ale na druhou stranu dává jarní déšť vláhu přírodě, ta se osvěží, zalije a načerpá vláhu a energii k dalšímu pučení a kvetení, popraskaná vyschlá zem pohltí dešťové kapky, vrásky se znovu zacelí a vyhladí. Kdyby to bylo takto jednoduché s těmi skutečnými  :-)
Tohle vše a mnohem mnohem více je koloběh našeho žití, kdy se střídají smutné chvilky života, aby daly vznik něčemu novému a veselému. Nic s tím neuděláme, tak je to prostě dané po stovky a tisíců let a my se musíme snažit si vždy ze všeho vzít to pozitivní, i když to není vždy jednoduché. Můžeme si vzít příklad právě z přírody, na které je krásně vidět, že něco končí a něco jiného začíná!
Ačkoliv mám barevnost jara strašně moc ráda, přesto si myslím, že černobílé fotky mají také své kouzlo a já vám nyní přináším pár takových fotek z jedné odpolední vycházky.


Užijte si krásný začátek pracovního týdne!



Radka





























neděle 27. dubna 2014

Chili tagliatelle s rajčaty a olivami

Dnes jsem si pro vás připravila další recept na těstoviny. Jak už jsem psala, mám moc ráda jejich rychlou přípravu. Dnes to bude ostřejší varianta pro milovníky ostřejších jídel jako jsem já. Rozpis bude opět na jednu porci.


Suroviny:

cca 100 g sušených tagliatelle s příchutí chili, 3 stroužky česneku, 3 rajčata, 2 lžíce oliv, 1 lžíce olivového oleje, plátek másla, 2 lžíce strouhaného parmazánu, snítka kudrnačky, sůl, čerstvě namletý pepř, 1 chili paprička


Nejprve si přivedeme k varu osolenou vodu a dáme uvařit těstoviny. Budou se nám vařit 8 - 10 minut. Mezitím si necháme ve vařící vodě spařit rajčata, aby se nám dobře loupala. Poté si je oloupeme, odstranínme semínka a dužninu si nakrájíme. Na pánvi si rozpálíme olivový olej s plátkem másla, osmahneme prolisovaný česnek a na kousky nakrájenou chili papričku, přidáme rajčata, nasekanou kudrnačku, přilijeme asi 3 lžíce vody z těstovin (obsahuje škrob  a "omáčka" se nám tím lépe zahustí :-) a necháme chvíli prhřát,potom scezené těstoviny, 2 lžíce parmezánu, olivy, osolíme, opepříme čerstvě namletým pepřem, dobře zamícháme a můžeme podávat. Na talíři ještě ozdobíme plátky parmazánu.


Pokud recept vyzkoušíte, doufám, že vám bude chutnnat


Hezkou neděli


Radka



sobota 26. dubna 2014

Háčkovaná kabelka pro malé slečny

Pokud máte doma malou slečnu, určitě to znáte. Jsou to malé parádnice a chtějí mít to, co mají maminky. Nějaký šperk, sem tam nějakou rtěnku, voňavku a  ještě něco, kde by mohly mít svoje malé poklady vždy u sebe. Ano, tušíte správně - kabelku. A já vám nyní přináším návod na jednu malou háčkovanou kabelku.
Kabelka je velmi jednoduchá a zvládne ji i začátečnice.

Budete potřebovat 1 klubíčko a kousek bavlněné příze typu limone, catania, camilla, nela a podobně, háček č. 3 případně 2,5, jehlu s tupou špičkou, knoflík.

Kabelka má rozměry cca 13 x 14 cm



Návod:

Nejprve si uháčkujeme základní část. Uháčkujeme si 25 ŘO a ještě 2 ŘO, která nám budou sloužit jako náhrada za 1. DS. Dále uháčkujeme ještě dalších 24 DS a práci otočíme. Zase si uháčkujeme 2 ŘO jako náhradu za 1. DS a zase 24 DS. Takto si uháčkujeme celkem 26 řad. Nyní začneme s háčkováním vzorečku. Zase si uháčkujeme 2 ŘO jako náhradu za 1. DS, vynecháme 2 DS z předchozí řady a do dalšího uháčkujeme 3 DS, zase vynecháme 2 DS  a do dalšího uháčkujeme 3 DS. Háčkujeme takto do konce řady a na posledním místě uháčkujeme pouze jeden DS. Pokud bychom opět uháčkovaly 3, práce by se nám rozšiřovala. Takto nám zůstane krásně pravidelná.







Nyní si práci přeložíme a to tak, že k sobě přiložíme části pouze z DS a vzoreček si necháme volný - bude nám sloužit jako "překlopení" kabelky. Strany si sháčkujeme.









Jakmile máme obě strany sháčkované, práci si obrátíme a "překlopení" si kolem dokola obháčkujeem, začistíme a zapošijeme .









Nyní si uháčkujeme popruh. Začneme na 5 ŘO. Potom uháčkujeme ještě 2 ŘO jako náhradu za 1. DS a ještě 4 DS, obrátíme a háčkujeme zpět - 2 ŘO jako náhrada a 1. DS  a 4 DS, zase obrátíme a háčkujeme takto cca 70 řad, ale záleží na Vás, jak chcete mít popruh kabelky dlouhý.








Popruh ke kabelce přišijeme, přišijeme knoflík na zavírání kabelky a máme téměř hotovo. Ještě si připravíme střapec.



Na připravený karton si omotáme bavlnu.








Navlékneme si dvojitě bavlnu a provlékneme jako je to ukázané na obrázku.









Zavážeme uzlíkem








Spodní okraje prostřihneme a střapec máme hotový. Odstraníme si jehlu a z vrchní příze si upleteme tenký copánek a přivážeme ke kabelce a máme hotovo :-)



















Já jsem tentokrát háčkovala pouze jednoduchou kabelku. Ale samozřejmě si ji můžete dozdobit květy, kvítky a dalšími háčkovanými aplikacemi. Nějaké aplikace naleznete u mne v návodech.


Doufám, že se vám návod bude hodit a líbit a že uděláte svým výtvorem nějaké malé parádnici radost!


Krásnou sobotu!


Radka






















pátek 25. dubna 2014

Moje nejmilejší dětská knížka ...

Nedávno přišla Lucinka ze školy s domácím úkolem. Měli si rozmyslet, která knížka je knížkou jejich srdce. Přemýšlela hodně, chodila ke knihovničce, vybírala a vybírala a nemohla se rozhodnout. Bylo jich víc, které má ráda, ale nakonec si vybrala Neviditelnou Zuzanku od Eduarda Petišky s ilustracemi od Heleny Zmatlíkové. Knížku jsme přečetli už několikrát a od té doby, co je sama čtenářka, si už knížku  dvakrát přečetla i sama. Někdy musím Lucinku do čtení honit, ale jindy si sama místo víkendového poledního spánku sama zaleze do postele a čte si. Přečetla už spousty knížek a dokupujeme a půjčujeme další a další. Jsem ráda, že obě děti ke knížkám mají vztah. Už od mala jim knížky čtu. Neříkám, že každý den, někdy to prostě nevyjde, ale snažíme se číst pravidelně. Knížka patří pravidelně k dárkům od Ježíška, k narozeninám, ke dni dětí a občas i jen tak, jako malá odměna. Lucinka si nosí ze školy katalogy s knížkami, které si mohou objednat a musím říct, že jsme zatím pouze jednou knížky neobjednali, protože to bylo před Vánocemi a my jsme nevěděli, jestli náhodou už Ježíšek nějaké knížky nevybral ... Zrovna dnes si donesla další 3.
Pamatuji se, že jako malá holka jsem si vybírala nejprve knížky podle toho, jak se mi líbily obrázky, jak silné byly  a jak velká písmenka knížky měly.  Čím větší písmenka a slabší knížka, tím lepší :-) V dětství jsem měla  spoustu knížek, které se mi líbily, které nám nejdříve četla maminka a pak samy se ségrou a které jsem měla ráda.  Ale jedna je ta úplně nej, ke které se dokonce ráda vracím i v dospělosti. Jsou to Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové. 
Tu knížku doslova miluju! A to hned z několika důvodů. Pamatuji se, že se mi knížka moc dobře četla, měla jednoduchý sloh, jednoduchá slova, jednoduše stavěné věty. Jedna věc, která mi utkvěla v paměti a která je pro mě v téhle knížce typická je to, že autorka často používala spojku a i v místě, kdy by jindy stačila  jen čárka :-) Jsou to prostě detaily, kterých jsem si už všímala, protože některé kapitoly jsem znala už nazpamět. Místo, aby bylo napsané: Byla tam Lisa, Britta, Anna a Olle, bylo napsáno (alespoň ve vydání, které jsme měly jako malé holky): Byla tam Britta a Anna a Olle a Lisa :-) Ani nevím, kolikrát jsem už knížku četla, ale je to stoprocentně rekordmanka mezi knížkami. Některé kapitoly mám obzvláště ráda: Když má Lisa narozeniny a dostane svůj vlastní pokojíček, chystání na Vánoce, Vánoce. To jsou asi úplně ty nejoblíbenější! My se ségrou jsme měly ještě vydání po naší mamince. Knížka už byla trošku v "salátovém" vydání, ale při četnosti čtení se není ani čemu divit. Nebyla obdélníková, jak to u knížek bývá, ale byla čtvercová a jak vypadala si pamatuji ještě dodnes, i když doma máme již novější vydání, které jsem kupovala pro naše děti.
Ještě než jsme měli děti, jsem četla ráda. Byly to většinou krimi knížky od Martiny Cole nebo Sidneyho Sheldona a měla jsem ráda knížky z lékařského prostředí. Jenže když přišly děti, dospěláckou literaturu jsem odložila a četla jen dětské knížky. Ale je to cca rok a půl, co jsem si konečně zase na četbu udělala čas a začala hltat řádek za řádkem, odstavec za odstavec, kapitolu za kapitolou... Například loni jsem přečetla 20 knížek. Některé knížky byly oddechovky, jednoduché čtení, u kterého nemusíte moc přemýšlet, ale které se vám přesto líbí, i když u kritiky moc neuspěly, ale jiné byly napínavé a začala jsem hodně číst severskou krimi literaturu. Začala jsem trilogií Milenium od Stiega Larssona a následovaly knížky od Larse Keplera a od, v současné době mého nejoblíbenějšího autora, Jo Nesbo. Jeho Sněhulák nebo Levhart je prostě nezapomenutelný a občas jsem se v noci bála, i když manžel ležel vedle mne :-)  Konečně se zase začala alespoň trošku plnit police knížkami pro maminku, ne jen pro děti.
 Mám moc ráda vůni nových knížek. Mám moc ráda, když si knížku otevřete a můžete k ní přičichnout. Mám moc ráda, když otáčíte stránky a stránky papíru šustí. Jsem ten typ člověka, který by neměl ze čtečky, případně on line četby vůbec nic. Jednou jsem to zkusila, ale strašně ráda jsem se ke knížce vrátila. V tomhle budu asi konzervativec.
A jak to máte vy? Dáváte přednost knížce, nebo jinému způsobu? A která dětská knížka je knížkou vašeho srdce? Budu ráda, když mi napíšete a třeba i typy na knížky, které se líbily vám a které by stály za přečtení.


Hezký den


Radka 








čtvrtek 24. dubna 2014

Mramorový dort s tvarohovým krémem a jahodami

Když už jsem tu dnes psala o těch jahodách, napadlo mě, že bych vám tu mohla ještě napsat jeden recept na dort s jahůdkami. Dorty tedy ale nejsou vůbec mou parketou, nemám na ně talent a přiznám se, že ani nervy :-) Takže tento byl spíš světlá výjimka, protože se mi už také stalo, že se mi za sebou dvakrát nepovedl korpus, oba letěly do koše a já patlání dortů vzdala :-)
Recept na korpus a krém mám od mé kamarádky Petry, která i když není cukrářka, peče krásné dorty a dort od dortu se zlepšuje a zlepšuje!



Suroviny:



Mramorový korpus

na formu o průměru cca 23 cm

250 g hladké mouky, 1 necelý prášek do pečiva, 4 vejce, 240 g cukru moučka, 150 ml oleje, 100 ml vroucí vody, 2 lžíce kakaa



Tvarohový krém

 400 ml mléka, vanilkový pudink, 1 máslo, 1 tvaroh ve staniolu, moučkový cukr dle chuti 


Na ozdobení

cukrářské piškoty, jahody, želatina , stuha


Korpus



Nejprve si ušleháme bílky, přidáme polovinu cukru ( 120g). V druhé míse ušleháme žloutky se zbytkem cukru. Potom začneme postupně přilévat olej,vodu a mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec opatrně vmícháme sníh. Třetinu těsta si oddělíme a obarvíme  kakaem.



Formu si vymažeme máslem a vysypeme moukou. Do  formy poté střídavě lijeme těsto po lžících a to tak, že nejprve dáme lžicí na střed formy jednu lžíci kakaového těsta a na to dvě lžíce světlého těsta a tímto způsobem těsto na sebe vrstvíme, až těsto spotřebujeme. S těstem nesmíme v žádném případě míchat, aby nám zůstaly vrtvy "oddělené" a po upečení  vznikly na řezu pruhy.



Pečeme ve vyhřáté troubě na střední teplotu. Dort po upečení ihned vyklopíme a tím se nám urovná případná boule, která může pečením vzniknout.







Krém


Nejprve si připravíme pudink z mléka a pudinkového prášku. Ze 400 ml mléka si oddělíme asi 1/3, ve které rozmícháme práškový pudink. Zbytek mléka přivedeme k varu a do vroucího mléka nalijeme připravenou rozmíchanou směs. Za stálého míchání budeme vařit asi jednu minutku. Hotový pudink necháme vychladnout, ale aby nám nevznikl škraloup na povrchu, přikryjeme igelitovým sáčkem.
 Zatím, co nám pudink chladne, vyšleháme si změklé máslo s cukrem a poté zašleháme postupně vychladlý pudink a potom ještě celou kostku tvarohu. 




Rozříznutý korpus si potřeme připraveným krémem, přiklopíme zpět a ještě krém potřeme po celém povrchu. Po stranách "přilepíme" cukrářské piškoty, poklademe jahodami a opatrně zalijeme želatinou, kterou si připravíme podle návody na sáčku. Ještě opatrně ovážeme kolem dokola stuhou a máme hotovo.























Červená vůně jahod ...

Jsme na začátku jara, i když to letošní si tentokrát nějak pospíšilo - stromy a keře, které jindy kvetou mnohem déle, jsou už nyní odkvetlé. Jsem zvědavá, pod jakým stromkem se budeme s manželem líbat na 1. máje :-) A protože je teprve začátek jara, je u nás sezóna jahod ještě v nedohlednu. Přesto, když jsem dneska viděla v obchodě nádherné červené jahody, neodolala jsem a dětem jsem krabičku koupila. A vlastně nejen dětem, jahody miluji i já a to i přesto, že jsem se po nich jednou jako malá šíleně osypala. Znám spoustu lidí, kteří mají rádi ovoce a zeleninu pouze sezonní a neradi kupují dovážené ovoce a zeleninu. Ale já jsem prostě neodolala a nemám sílu dětem odepřít to, na co mají chuť, kor když se jedná o ovoce a zeleninu. Nevím, jak to máte vy, když kupujete ovoce a zeleninu. Ale já při nákupu využiji více smyslů, než jen pouhý zrak. Ovoce opatrně prohlédnu ze všech stran, jestli je krásné, nepomačkané a potom opatrně přičichnu, zda voní. Dnešní jahůdky červeně voněly :-) Cítila jsem nasládlou vůni a hned jsem si představila záhonek jahod u mých rodičů na chalupě, kde jsme jako malé se sestrou ze začátku sezony nakukovaly, jestli jsou už pod listy první jahůdky zralé. Věděly jsme o každém zeleném kousku a den ode dne sledovaly, jestli je jahůdka červenější a červenější, až úplně dozrála a my ji mohly utrhnout. Mám moc ráda tvar a barvu jahod! Jsou krásné a občas pozoruji detaily - semínka na vlastním plodu a říkám si, jak příroda vykouzlila něco tak krásného a dobrého. Málokdo možná ví, že jahody obsahují veliké množství vitamínu C, které se vyrovná i citrusovým plodům a oproti jiným druhům ovoce obsahují nižší obsah přírodních cukrů. Takže můžete bez výčitek mlsat :-)
Když jsem si dnes nesla misku jahod z obchodu, abych je v tašce nepomačkala, říkala jsem si, že bych Vám o tom všem mohla napsat. Takže doufám, že Vás tento článek potěšil, já Vám přeji krásný den a jdu uzobnout pár kousků, než se děti vrátí ze školy a ze školky, aby na mě vůbec něco zbylo :-)


Radka































středa 23. dubna 2014

Zeleninový salát s tuňákem a cizrnou

Blíží se léto. Kdy jindy než v tomto období máme příležitost odlehčit svůj jídelníček. Alespoň mě přes léto stačí nějaký salát na oběd. Cizrnu jsem poprvé ochutnala teprve nedávno, ale moc mi zachutnala. A není to tak dlouho, co jsem viděla salát z cizrny a dostala jsem na něj nesmírnou chuť. Přidala jsem si suroviny podle toho, co mám ráda a pokud jste taky salátoví, zde je recept.


Suroviny:

plechovka cizrny, kousky tuňáka ve vlastní šťávě,  rajčata, okurky, srdíčka hlávkového salátu, červená cibule, snítka kudrnačky, olivový olej, mořská sůl, čerstvě namletý pepř, citronová šťáva z půlky citronu, stroužek česneku, sýr Grana padano


Nejprve si slijeme cizrnu. Zeleninu si opláchneme a osušíme. Okurky nakrájíme na tenké plátky, rajčata na osminky. Plechovku cizrny smícháme s kousky tuňáka, nakrájenými rajčaty a okurkami. Na talíř si položíme listy salátu, na ně dáme připravený salát, na kolečka nakrájenou červenou cibuli a připravíme si zálivku. Zálivkou přelijeme salát a poklademe plátky sýru Grana padano.

Zálivka: 2 lžíce olivového oleje smícháme se šťávou z půlky citronu, přidáme nasekanou kudrnačku, prolisovaný česnek, mořskou sůl a čerstvě namletý pepř a důkladně promícháme.


Salát je svěží a výborný a já vám přeji hezký den a dobrou chuť, pokud se právě chystáte k obědu :-)


Radka






Kuřecí stehna se šalotkami alá Dita P.

Na pečené kuře existuje mnoho a mnoho receptů, jak je připravit. Klasika je sice klasika, ale proč si občas nedopřát něco trochu jiného. Inspiraci nejvíce čerpám na internetu, na různých blozích o jídle. Mám totiž moc ráda krásné fotky, protože už ty ve vás probudí touhu si přesně toto připravit. Kuchařek moc doma nemám, nevím proč mě to na papíře nějak neláká :-) Možná proto, že místa doma je málo a kdybych měla mít všechny, asi bychom se domů za chvilku nevešli. Ale k těm málo kuchařkám, které vlastním, je Deník Dity P. Pokud se můžete zamilovat do knížky, do kuchařky, tak se mi to stalo právě u téhle. Nejen že má krásné fotografie a lahodně vypadající recepty, ale celkově mě ta knížka dostala. Mám moc ráda, když si na úvod receptu přečtu něco malinko slov od Dity, které jsou prostě od srdce a to se mi moc líbí, to mě baví. Je milé, že mezi fotografiemi jsou i fotky autorky a její rodiny. Možná nebudu sama, ale právě proto mi ta kuchařka přijde osobní, proto je jiná než ostatní, proto ji mám moc ráda. Několik receptů jsem již vyzkoušela a zatím ani jeden mne nezklamal. A víte , co mi udělalo velikou radost? Že bude pokračování. Takže ať už vyjde kdy vyjde, určitě bude patřit do mé skromné knihovničky kuchařek. Pokud kuchařku ještě nemáte, můžete si ji zakoupit zde.

Takže ještě k receptu. Když se mi dostala do ruky kuchařka, jeden z receptů, který mne dostal na první mrknutí, byly krůtí stehna se šalotkami. A protože jsem zrovna doma neměla krůtí stehna, použila jsem kuřecí a myslím, že recept vyšel taky lahodně :-)


Suroviny:

4 kuřecí stehna, cca 3/4 kg malých žlutých cibulek nebo šalotek, 2 stroužky česneku, 1-2 lžíce olivového oleje, 200 ml drůbežího vývaru, 400 g konzerva rajčat, 2 bokové listy, 4 snítky tymiánu, sůl a čerstvě mletý pepř

Troubu si předehřejme na 220 stupňů. Připravíme si nádobu vhodnou do trouby, ve které budeme kuře péci - tedy ohnivzdornou mísu, pekáč a podobně. Na plotně si rozpálíme na pekáči  olivový olej. Kuřecí stehna omyjeme, osušíme a  vložíme je na olej a ze všech stran  opečeme do hněda - cca 3-4 minuty z každé strany. Poté vyndáme a odložíme stranou.
Na olej si poté vhodíme oloupané, ale vcelku cibulky nebo šalotky a opekáme cca 10 minut, aby nám zkaramelizovaly.Potom přidáme oloupané stroužky česneku, ještě zhruba minutku opékáme, potom přidáme vývar, rajčata, bobkové listy a kuřecí stehna, osolíme, opepříme, přidáme snítky tymiánu, přiklopíme a dáme dusit do trouby. Takto dusíme zhruba půl až 3/4 hodiny, potom snížíme teplotu na 180 stupňů a pečeme ještě cca hodinku až hodinku a půl podle velikosti stehen. Asi půl hodinky před dopečením pekáč odkryjeme a maso polijeme výpekem. Jako přílohu jsme podávali libečkové brambory


Tímto bych ještě jednou chtěla poděkovat za to, že existují kuchařky, které vás osloví a vy se máte kde inspirovat. Dobrou chuť a příjemnou středu!


Radka





úterý 22. dubna 2014

Motýlkový klobouček

Některým z Vás se líbí mé kloboučky a hlavě krempa, že se nekroutí. A protože jsem slíbila i nové návody, které jsem ještě nikde neměla zveřejněné, tady je jeden z nich - návod na motýlkový klobouček.


Návod:

Háčkované kloučky háčkuji z bavlněné příze typu limone, catania, camilla, nela apod. háčkem č. 3. Pokud jste ale zvyklé háčkovat háčkem č. 2,5, háčkujte tak, jak vám to vyhovuje. Krom bavlněné příze budeme dále potřebovat korálky, flitry a knoflíčky na dozdobení motýlka a jehlu s tupou špičkou.


Nejprve si uháčkujeme "základní placku" kloboučku. Průměr potřebné placky si vypočítáme jako obvod hlavičky děleno 3,14 a vyjde nám potřený průměr "placky". Mám u tohoto vzorečku, který budu na klobouček používat, ale vyzkoušené, že se stahuje a obvod potom zmenšuje, tudíž potřebnou placku dělám ještě o řadu víc, než si vypočítám a než naměřím. Pokud bych normálně potřebovala u placky pouze 9 přidávacích řad, uháčkuji ještě desátou a pak už přejdu k vlastnímu vzorečku. "Základní placku" háčkuji takto:


1. řada začneme 8 ŘO, které spojíme pevným okem v kroužek
2. řada uháčkujeme 2 řo jako náhradu za 1. DS a poté ještě dalších 17 DS, spojíme pevným okem. Máme tedy celkem 18 DS
3. řada 2 ŘO jako náhrada za 1. DS, dále 2 DS do následujícího DS z předchozí řady. Zase uháčkujeme 1 DS do DS z předchozí řady a zase 2 DS do DS z předchozí řady. Budeme tedy klasicky přidávat způsobem 1212 do konce řady a ukončíme pevným okem
4. řada  2 ŘO jako náhrada za DS, pak ještě 1 DS do DS z předchozí řadya poté 2 DS do DS z předchozí řady. V této řadě budeme přidávat způsobem 112,112 do konce řady a ukončíme pevným okem
5. řada 2 ŘO jako náhrada za DS z předchozí řady, poté 1 DS do DS z předchozí řady, 1 DS do DS z předchozí řady a 2 DS do následujícího DS z předchozí řady. V této řadě budeme přidávat způsobem 1112,1112 až do konce řady a ukončíme pevným okem
6. řada 2 ŘO jako náhrada za DS z předchozí řady, poté 1 DS do DS z předchozí řady, 1 DS do DS z předchozí řady, 1 DS do DS z předchozí řady a 2 DS do DS z předchzí řady. V této řadě budetme tedy přidávat způsobem 11112,11112 do konce řady a ukončíme pevným okem.
Pokud ještě stále potřebujeme přidávat, v následujících řadách přidáváme 111112,111112, dále 1111112,1111112 atd.
Jakmile máme uháčkovanou základní placku, přestaneme již přidávat a začneme háčkovat vlastní vozereček kloboučeku.


Vzorečkovou řadu začneme háčkovat vlastně jako obloučky, které určitě znáte u zakončování čepiček obloučky.
7. řada Nejprve si jednou nahodíme nit, vynecháme 2 DS a do třetígo sloupku z předchozí řady uháčkujeme DS. Do toho samého místa uháčkujeme ještě další 4 DS, potom 2 DS vynecháme a do následujícího DS z předchozí řady uháčkujeme KS. Vznikne nám oblouček. Nyní budeme pokračovat obloučky do konce řady. Jednou nahodíme, vynecháme 2 DS z předchozí řady, uháčkujeem 1 DS. Do thoto místa uháčkujeme ještě další 4 (máme tedy 5 DS píchaných do jednoho místa), vynecháme 2 DS a do následujícího uháčkujeme KS a vznikne nám další oblouček. A takto až do koce řady.
8. řada Nyní uháčkujeme 2 ŘO jako náhradu za dlouhý sloupek, ještě další 3 ŘO a DS do stejného místa, jako jsou 2 ŘO (případně 1. DS). Vznikne nám okýnko, dále uháčkujeme KS do 3. DS z obloučku z předcházející řady. A zase DS uháčkovaný do místa mezi dva obloučky z předchozí řady, 3 ŘO a DS uháčkovaný do místa jako 1. DS. Dále KS do 3. DS z obloučku z předchozí řady. Takto háčkujeme až do konce řady.
9. řada V této řadě budeme háčkovat DS do vzniklých okýnek. Uháčkujeme tedy 2 ŘO jako náhrada za 1. DS, ještě další 4 DS do tohoto okýnka, pak KS do KS z předchozí řady. V této řadě nám zase budou háčkováním vznikat obloučky. Stejným způsobem háčkujeme až do konce řady.
10. řada. V této řadě háčkujeme zase okýnka, která jsou popisovaná v řadě č. 8
Takto opakujeme vzoreček až do té doby, jak chceme mít klobouček hluboký. Hloubku kloboučku většinou měřím tak, že si hlavičku změřím od jednoho vchodu do oška přes vršek hlavičky až k druhému vchodu do ouška. Hloubka kloboučku není tak hluboká jako u čepičky, protože u kloboučku uháčkujeme ještě krempu.


Jakmile máme uháčkovaný vzoreček, uháčkujeme ještě cca 3 řady krátkých sloupků, aby se nám klobouček pěkně zpevnil a pak již budeme háčkovat z KS
1. budeme zdvojovat každý druhý sloupek z předchozí řady - tzn. 1 KS do KS z předchozí řady, 2 KS do následujícího KS z předchozí řady a zase 1 a 2 a budeme tímto způsobem pokračovat až do konce řady
2. v této řadě budeme háčkovat bez přidávání pouze KS
3.v této řadě budeme zase zdvojovat - já zdvojuji každý 4. - tzn. že uháčkuji 3 po sobě jdoucí KS a pak zdvojím (2KS) a zase 3 po sobě jdoucí KS a zase zdvojím a takto postupuji až do konce řady
No a nyní už budu háčkovat bez přidávání tolik řad KS podle toho, jak  chceme mít krempu širokou. 


Potom si klobouček nasadím na balonek a krempu si hezky upravím a okraj prostehuji, malilinko tento steh stáhnu, krempa se krásně zpevní a ukončím zapošitím. Krempu znovu upravím a pootočím ji směrem vzhůru.


Nyní již stačí uháčkovat motýlka podle tohoto návodu .  Motýlka přišijeme na klobouček a máme hotovo

Zkratky:

KS krátký sloupek
DS dlouhý sloupek 
ŘO řetízkové oko


Doufám, že bude návod srozumitelný a že se vám podle něj bude dobře háčkovat. Mám rozpracovaný i nákres vzorečku, takže jakmile bude hotový, vložím i ten :-)


Krásné úterý 


Radka







neděle 20. dubna 2014

S hlavou v oblacích ...

Asi nebudu jediná, která má ráda blankytnou modř jarního a ještě lépe letního nebe! Jakmile se oblačnost roztrhá, zmizí mraky a objeví se blankytně modré nebe a slunce, vše je hned veselejší, pozitivně naladěné a barevnější, plné života. Zlepší se mi nálada! Ano, jsem ten typ lidí, na které dost působí počasí! Miluji jaro a léto, kdy je dostatek slunečního svitu a kdy se můžu kochat pohledem na modré nebe! A právě dnes je takový den! Mám ráda, když je země vyhřátá, vy si můžete lehnout na deku, nebo jen tak na zem a pozorovat modré nebe a to, jak plují mráčky. Už jako malá jsem pozorovala obláčky a říkali jsme si, co na nebi vidíme. Asi, jako to dělal každý :-) A postupem času jsem začala pozorovat na nebi ještě něco. Letadla! 
Mám ráda, když modré letní nebe křižují bílé čáry po odletajících letadlech. Vždy si říkám, kam asi cestující sedící v letalde letí, kde budou trávit svou dovolenou a tak trochu jim závidím :-) Okamžitě mě přepadne touha sbalit se a odletět někam na jih za mořem. Pozorujeme letadla tak dlouho, než nám zmizí z dohledu. Zálibu v pozorování letadel zdědily i moje děti, ale možná, že to už měly v sobě, nebo si tuto činost oblíbily proto, že viděly mámu, jak kouká do nebe a pozoruje to hemžení. Je to naše soukromé kino, na které si nemusíme kupovat lístky. Prostě jen zakloníme hlavu, dáme si dlaň před oči, abychom si zastínili svit sluníčka a necháme se vtáhnout do děje. A jaká je radost, když je nějaké letadlo níže, než obvykle :-) A co teprve, když na Zakynthosu létala letadla pár desítek metrů nad pláží! To bylo teprve něco!!!
Letadlem jsme letěli párkrát, ale hned jsme si tento způsob dopravy zamilovali. Možná právě proto, že je pro nás tak výjimečný a vzácný. Děti se přetahují o místo u okénka, aby jim nic neuteklo a já sama ráda pozoruji mraky a občas jsme měli štěstí, že jsme zahlédli i jiné letící letadlo. V několika kilometrech nad zemí vám přijde, jako byste byli v jiném světě :-) Dcera jednu dobu chtěla být letuškou, ale její dětské sny se zatím velmi často mění, takže tím, čím bude, to je zatím ve hvězdách. A syn má doma spoustu kovových a plastových letadel, se zvukem i bez a občas ho taky napadne, že by chtěl být pilotem a řídit letadlo :-)
  Možná si řeknete, co je na tom, pozorovat letalda a modré nebe. Ale pro mě tyhle maličkosti znamenají hodně a dokáží mne skutečně někdy dostat ze splínu a člověk si řekne: Ono nebude zase tak zle! 


Takže užívejte si své malé radosti a krásnou neděli!


Radka