sobota 31. ledna 2015

Smažené polentové noky s datlovým sirupem a pekanovými ořechy

Krásné sobotní dopoledne! Dnes jsem se rozhodla, že budeme malinko experimentovat. O polentě jsem četla především v knížce Pod toskánským sluncem. Četla jsem o polentové kaši a už tenkrát jsem si říkala, že bych docela vyzkoušela, jaká vlastně je. Ale pořád na ní nedocházelo, až včera se mi při nákupu přimotala polenta do cesty :-)
Polenta je kukuřičná kaše rozšířená především v severní Itálii. U nás se dá sehnat především instatní polenta a dá se připravovat na několik způsobů. Protože jsem nevěděla vůbec , jak na ni, hledala jsem na internetu informace a dozvěděla jsem se, že polentu lze připravit jako kaši, knedlíky, placky, ale třeba také jako poletovou pizzu, zapékanou polentu nebo jako nočky na slano, ale i sladko. Jak vidíte, využití polenty je poměrně široké. A jelikož jsem dnes měla chuť na sladkou variantu, vím, že do budoucna máme ještě mnoho způsobů, jak polentu vyzkoušet.



Suroviny:

125 g instatní polenty, 0,5 l vody, mletá skořice, třtinový cukr, olej

na dochucení datlový sirup, pekanové ořechy



Nejprve si přivedeme k varu 0,5 l mírně osolené vody. Poté hrnec odstavíme z plotny a rychle vsypeme instatní polentu a rychle mícháme, aby nám nevznikly hrudky. Vrátíme hrnec zpět na plotnu a mícháme a zhruba za jednu minutu je polenta hotová. Dochutíme třtinovým cukrem a mletou skořicí.
Z takto připravené směsi tvarujeme lžičkami noky, které smažíme na lehce pomazané pánvičce. Usmažené noky zalijeme datlovým sirupem a poklademe pekanovými ořechy. Můžeme přidat i na kolečka nakrájený banán.






Byla jsem docela zvědavá, nejen jak to bude chutnat mě, ale hlavně dětem. Lucinka mi ujídala už i polentovou kaši, ze které jsem připravovala nočky, takže té padla do oka hned. Pepánek sice nejdříve vůbec nechtěl, bál se i datlového sirupu, protože je zvyklý pouze na javorový, ale nakonec mu to přišlo k chuti a chodil také uzobávat. Už nyní se těším na slanou variantu :-)




Krásný víkend!


Vaše Radka

pátek 30. ledna 2015

Jako by v nebi hořelo ....

Občas nám příroda nachystá na nebi úkazy, nad kterými se až tají dech. Před chvilkou jsem vykoukla z oka a nedalo mi to, abych si tohle nevyfotila. Jako by v nebi hořelo a ještě jako by někdo rozmetl mraky  po obloze velikými hráběmi. Opravdu nádhera. A nakonec to skončilo krásnými červánky.....
































Úkaz vydržel opravdu jen chvilinku, takže jsem ráda, že jsem měla po ruce zrovna foťák....



Hezký večer



Radka

Krémová zeleninová polévka s cizrnou

Krásný pátek! Krémové polévky jsou naše oblíbené. I když to nevypadá, jsou velmi variabilní. Dnes jsme si doma připravili krémovou polévku z mrkve, řapíkatého celeru a cizrny. Krémová polévka by šla zjemnit i troškou smetany, ale já tentokrát zvolila odlehčenější verzi bez smetany.


Suroviny:

3 lžíce olivového oleje, 4 stonky řapíkatého celeru, 2 větší mrkve, šťáva z citronu, sůl, čerstvě mletý pepř, 1/2 plechovky cizrny


Nejprve si v hrnci rozpálíme 3 lžíce olivového oleje, řapíkatý celer si nakrájíme na kousky a mrkev na půlkolečka. Zeleninu na oleji zprudka osmahneme do zlatova a zalijeme litrem vody a přivedeme k varu. Osolíme, opepříme čerstvě namletým pepřem. Vaříme, dokud není zelenina měkká. Poté přidáme 1/2 plechovky cizrny a zakápneme troškou citronové šťávy a necháme ještě prohřát. Poté tyčovým mixerem důkladně rozmixujeme na hladký krém. Můžeme zjemnit smetanou, dochutíme solí a podáváme s osmahnutými krutonky, případně se snítkou kopru.











Krásný nadcházející víkend!


Vaše Radka


pondělí 26. ledna 2015

Tvrohová kuličková buchta

Krásné odpoledne! Teda řeknu vám, energie po marodění ještě stále chybí. Tuhle buchtu slibuji dětem už od pátku a teprve dnes na ní konečně došlo, hurá, vyvěste prapory :-) A to se mi do ní ani dnes nechtělo, ale už jsem měla změklé máslo :-) 
Možná tuhle výbornou buchtu znáte, ale pokud ne a máte rádi tvaroh, myslím, že si ji zamilujete. Recept není můj, ale na internetu ho najdete na více místech. A protože blog slouží i jako má osobní kuchařka, nesmí chybět ani u mne.


Suroviny:


na kuličky:

220 g polohrubé mouky, 150 g moučkového cukru, 3 lžíce kakaa holadského typu, 125 g změklého másla, 1/2 balíčku prášku do pečiva, 2 vajíčka


tvarohová směs:

2 vaničky tvarohu, 150 g moučkového cukru, 120 g změklého másla, 4 vajíčka, 1 lžíce domácího vanilkového cukru, 1 balíček vanilkového pudinku



Ze surovin na kuličky si zpracujete těsto a necháte ho v lednici uležet. Potom vyložíte plech pečícím papírem, z těsta tvoříte kuličky a kladete na plech s mezírkami. Protože je těsto dost lepivé, namáčela jsem si ruce v moučkovém cukru a kuličky pak šly tvarovat dobře. Takto připravený plech si dáme znovu do ledničky a pustíme se do přípravy tvarohové směsi.
Nejprve si oddělíme žloutky od bílků a žloutky si s cukrem a vanilkovým cukrem vyšleháme. Poté po částech vešleháváme máslo, tvaroh a nakonec prášek vanilkového pudinku. Z bílků si vyšleháme tuhý sníh a pomalinku vmícháme do připravené tvarohové směsi.Touto tvarohovou směsí pak zalijeme připravené kuličky a dáme péci do předem vyhřáté trouby na cca 170 stupnů a pečeme zhruba 3/4 hodiny.


Poznámka k množství:

Pokud máte rádi nižší buchty, bude vám toto množství stačit na klasický veliký plech. Pokud budete péct v polovičním množství, buchta bude vyšší a tak i doba pečení bude o něco delší.


A jelikož není každý den posvícení, než jsem buchtu dopekla, už je taková tma, že se mi prostě nedaří vyfotit pořádnou fotku, tak jsem použila jednu archivní :-) Žádná velká sláva, ale na chuti to neubírá :-)





Teď už krásný večer!


Vaše Radka

neděle 25. ledna 2015

Pověry ....

Krásný večer! Dnes v noci, nebo spíše nad ránem mě napadlo téma dnešního článku. Tím jsou pověry. A proč? Třeba proto, že se mi dnes v noci zdál ošklivý sen a já teprve ráno zjitila, že mám knoflíky u hlavy. Moje maminka nám vždy říkala, ať nespíme s knoflíky u hlavy, nebo se nám budou zdát ošklivé sny. A tentokrát se tato pověra naplnila do posledního puntíku.
Určitě máte i vy některé pověry, kterými se řídíte a na které věříte. Myslím, že úplně tou nejznámější a nejrozšířenější pověrou je nešťastný pátek třináctého. Naší rodinu třináctka provází řekla bych po celou dobu. Už když jsem se seznámila s manželem, byl právě již zmíněný pátek třináctého. Bydlíme v bytě č. 13, Lucinka má 13. prosince svátek a 13. února mi chtěli naplánovat i císařský řez Pepánka. To už jsem ale odmítla s tím, že přeci jen nechci osud pokoušet a že těch třináctek už je opravdu hodně a nedopustím, aby měl Pepánek případně smůlu už od narození :-) . Pamatuji si, že se mi doktorka smála a s humorem pohrozila, jestli nevydržím do pondělí šestnástého. A co myslíte?  Pepánkovi se zachtělo samozřejmě na svět dříve - v sobotu 14. února na svatého Valentýna. Už při příjezdu na příjem ve mě hrklo. Na příjmu byla právě paní doktorka, která mi plánovala císařský řez a samozřejmě mi se smíchem řekla: Já Vám to říkala :-). Druhý den se na mě pak chodili z oddělení dívat a říkali s úsměvem: Tak to jste vy, která nechtěla rodit v pátek třináctého. Ale celkově si myslím, že třináctka není pro nás zase tak strašná.
Na opačném konci smůly je štěstí a já věřím, že čtyřlístek to štěstí nosí. Před lety jsem letěla poprvé letadlem na výměnný pobyt do Německa a s sebou jsem si vezla ve slovníku hned několik vylisovaných čtyřlístků. A asi opravdu štěstí přinesly . Svůj úplně první let jsem přežila bez úhony a výměnný pobyt se moc vydařil. Nebo třeba že pavouci nosí štěstí. I když pavouky vůůůbec nemusím, nedalo by mi, abych doma nějakého pavouka zabila.
A co ještě nemám ráda? Z čeho mám nepříjmený pocit a běhá mi mráz po zádech? Z černých koček, které přeběhnou přes cestu, dávám si pozor, abych nerozbila zrcadlo a neměla jsem tak smůlu 7 let, neměli jsme doma kočárek před narozením dětí, při štědrovečerní večeři nevstáváme nikdo od stolu, když řeknu něco, co nechci zakřiknout, zaklepu to na dřevo.... Člověk si ani neuvědomí, kolik věcí dělá automaticky, aniž by nad tím hlouběji přemýšlel. Jednoduše existují určité pověry, které člověk má v sobě zakořeněné a snaží se určitým situacím vědomě vyhýbat, i když není vědecky doložené, že by to nebo to smůlu přineslo. Ale co kdyby....



                                                                                        zdroj: Pinterest




A co vy? Věříte také na pověry? 


Dnes už vám přeji krásně strávený nedělní večer!


Vaše Radka


sobota 24. ledna 2015

Podává se horká čokoláda ....

Krásnou sobotu všem! Káva! Spousta lidi si bez ní nedokáže svůj život představit. Káva turecká, překapávaná, presso, capuccino. A to nemluvím o dalších druzích. Tolik možností je a přesto patřím k lidem, kteří si svou kávu nenašli. Asi budu výjimka, ale kávu nepiju. Neříkám, že jsem si kávu nedala nikdy, ale prostě je to něco, bez čeho můžu existovat, bez čeho si svůj život dokáži představit. Jednou za čas neodolám vůni mleté kávy a malý šálek si připravím, ale pokud je to třikrát do roka, nebudu přehánět. Přitom vůni kávy miluji a není to tak dlouho, co jsem šla v obchodním centru kolem Tchiba a tam byla tak úžasná vůně kávy, že jsem neodolala a nechala jsem si připravit alespoň kávu bez kofeinu. Možná totiž odolávám kávě i proto, že mi po ní nebývá dobře, mám třes v rukou a občas i ne moc dobře od žaludku.
Takže pokud mám sáhnout po horkém nápoji, je to zajisté čaj, který naopak miluji. Miluji sypané čaje, ovocné sypané čaje, zázvorový nápoj alá čaj, ale nepohrdnu ani "obyčejným" čajem s citronem a cukrem. A v případě, že se dostaví nemoc, jsme schopna prolít hrdlem i několik litrů čaje za den a to se zásoby citronu a čaje pěkně zužují.
Dnes jsem ale dostala chuť na něco jiného. Dostala jsem chuť na horkou čokoládu ♥


























A jaká káva je ta vaše oblíbená? Nebo snad kávu nepijete tak jako já?


Přeji hezky strávený víkend


Vaše Radka

sobota 10. ledna 2015

Citronová babeta

Dnes tedy ještě jednou :-) Musím se přiznat, že naposledy jsem pekla před Vánocemi cukroví. Prostě nebylo potřeba, sladkého bylo doma dost. Ale včera mě Lucinka poprosila, jestli bych jí neupekla citronovou babetu a protože už cukroví je opravdu jen minimum, řekla jsem si proč ne. Alespoň jsem byla ušetřená toho, že bych si lámala hlavu, co jim připravit.

Citronovou babetu si můžete připravit v jakékoliv formě - bábovkové jako tentokrát my, v dortové a nebo třeba na plech. Jak budete chtít.

Suroviny:

250g polohrubé mouky, 220 cukru moučky, 4 vajíčka, 1 dcl vody, 1 dcl oleje, 1 lžíce domácího vanilkového cukru, prášek do pečiva, šťáva ze dvou citronů a 1 nastrouhaná kůra z BIO citronu, hrubá mouka a máslo na vymazání a vysypání formy

Nejprve utřeme žloutky s cukrem a vanilkovým cukrem. Na šlehání si necháme opravdu záležet. Čím více budou našlehané, tím bude babeta nadýchanější a jemnější. Potom vešleháme mouku smíchanou s práškem do pečiva, přidáme vodu, olej a citronovou šťávu a kůru a nakonec opatrně vmícháme sníh, který jsme si vyšlehali z bílků. Těsto nalijeme do vymazané a moukou vysypané formy a pečeme v předem vyhřáté troubě na cca 180 stupňů cca 45 - 50 minut.
























Hezké odpoledne a doufám, že je u vás krásně tak, jako u nás a pokud ne, posíláme alespoň na dálku slunečné pozdravy!


Vaše Radka


Pozdrav od sluníčka....

Krásnou sobotu všem! První pracovní týden v novém roce máme za sebou. Tenhle víkend jsme se pustili do úklidu vánoční výzdoby, ale stromeček jsme vzali prozatím na milost. Už když jsem byla malá holka, měli jsme stromeček déle než do Tří králů a protože je stále pořád hezký, je nám ho líto vyhodit. Přeci jen večerní atmosféra při rozsvíceném stromečku je nezapomenutelná, tak proč si ho ještě chvilinku neužít.

 Už když se ale otočím zády ke stromečku, vypadá to u nás spíše na jaro. Jednak konečně zase vylezlo sluníčko a nádherně nám svítí do bytu a vytváří kouzelnou sluníčkovou amtosféru, ale při dnešním nákupu jsem nedokázala odolat ani nádherným žlutým tulipánům. Jako by to byl už první posel jara. Na to si ale bohužel budeme muset ještě hooodně dlouho počkat. Ale dnešní den mi jaro už tak trochu připomíná a člověk je hned lépe naladěn....










































  






Dnes mám pro vás připravený ještě jeden recept, který si toto krásné počasí přímo žádá! Nyní už vám přeji krásně strávený víkend! 



Vaše Radka

středa 7. ledna 2015

Uprostřed pracovního týdne...

Krásné odpoledne uprostřed pracovního týdne. Pracovní týden se nám dneškem zlomil do své druhé půlky. Bylo třeba zase najet na režim, kdy jsou nejprve povinnosti - práce, škola a školka a teprve potom zábava. A že na zábavu zatím moc času nezbývalo. Teda krom knížky Přízrak od Jo Nesba, kterou jsem prostě musela dočíst, protože to bylo tak napínavé, že to bylo silnější než žehlení prádla :-)


Dnešní článek bych chtěla věnovat jednomu vánočnímu dárku. Uvědomila jsem si totiž, že jsem o žádném nenapsala. Tento dárek dostal Pepánek a je to knížka Modrý Poťouch od Miloše Kratochvíla. Knížku bych doporučila všem maminkám a tatínkům, babičkám a dědečkům a samozřejmě jejich dětem a vnoučkům. Knížka totiž pojednává o všech možných i nemožných Rozkmotřidlech.






 Rozkmotřidla jsou přízraky a jejich hlavním cílem je působit na lidi tak, aby se rozkmotřili. Nejlépe asi pochopíte, když vám vyjmenuji jejich jednotlivé druhy.







čeleď Rozhádadla - Hádáci
                   Příci
                   Rozhádkové
                   Hádkonoši
                   Uráži
                   Nesvárníci
                   Kliduvzalové
                   Matohlavové
                   Protiváci
                   Poťouchové

Čeleď Závistidla - Záviďáci
                   Záviďky
                   Nepřejkové
                   Lakomáci
                   Lakomidla
                

Neskromky
Chamtíci
Hamižďové
Jájáci
Nafouci
Pýchouni
Váhadla
Ažpak
Cokdyž
Ehm
Aproč
Zevlík
Nehejbové
Mlsouni
Paráďule
Žvatlous
Bručky
Nedbalci
Halabalové
Takňáci
Fňukadla




S dětmi jsme se hodně nasmáli, když jsme zkoumali, která rozkmotřidla působí na jednotlivé členy rodiny :-) Všichni jsme si museli kriticky přiznat, že je to velmi výstižné rozdělení a že určitě čas od času, někdy častěji :-) na nás tato rozkmotřidla působí. A co vy? Poznali jste některé rozkmotřidlo, které působí občas na vás?


Mějte prima zbytek dne


Vaše Radka

čtvrtek 1. ledna 2015

Střípky vzpomínek....

Vždy se na Vánoce tak těšíme a nakonec tak rychle utečou. Ale máme spoustu hezkých vzpomínek, takže ze srdíčka už nám je nikdo nevezme. U nás byly Vánoce opravdu šťastné a veselé. U stromečku byly i slzy, ale slzy štěstí nad dárečky, které si naše děti moc přály.




















































Byla jsem moc ráda, že letos napadl nakonec i sníh, i když jsme si ho díky oblevě užili jen krátce...
















































Nyní už je po svátcích, užijeme si ještě pár posledních dní volna a od pondělí nám to všem začne opět nanovo. Ale naštěstí je spousta dní, na které se i tak můžeme těšit....


Krásný večer!


Vaše Radka