sobota 25. července 2015

Brokolicový quiche

Krásné odpoledne!



Lucinku a Pepánka jsme si přivezli na víkend domů, 
abychom si je trochu užili. 
Jinak již týden tráví u babičky a dědy a ještě i příští týden tam budou.
Určitě to znáte, když děti nevidíte.
Snažíte se jim pak tu absenci nějak vynahradit.
Proto jsem se jich zeptala, co by si daly dobrého k obědu.
A Pepánek měl chuť na brokolicový quiche. 
Pro Lucinku to bude premiéra, minule nebyla doma, tak jsem zvědavá, jestli bude mít úspěch jako u Pepánka.


Suroviny:


Těsto
 

1 a čtvrt hrnku hladké mouky, půl lžičky soli, 100 g vychlazeného a nastrouhaného másla, 4-5 lžic studené vody

Náplň
200 ml smetany ke šlehání, 3 vajíčka, půl lžičky soli, 2 hrsti strouhaného parmazánu,  středně veliká brokolice, 
2 stroužky česneku, pepř


Nejprve si připravíme těsto. 
Mouku smícháme se solí, přidáme nastrouhané máslo, 
promícháme a poté přidáme po lžicích vodu 
a zpracjeme důkladně v těsto. 
Těsto dáme do fólie a necháme v lednici cca 1 hodinu odpočinout.


Těsto vyválíme, kulatou formu o průměru cca 28 cm  si vymažeme máslem 
a vyválené těsto do formy přeneseme
 a po stranách opatrně přitlačíme ke stěnám kulaté formy.

 Poté si připravíme náplň. 
 Do misky si dáme smetanu ke šlehání, přidáme vajíčka, sůl, pepř a promícháme vidličkou.
Brokolici si uvaříme ve slané vodě do měkka, 
necháme vychladnout a rozmačkáme na jemno.
 Stroužky česneku prolisujeme.
 Česnek, brokolici a 2 hrsti parmazánu přidáme do smetanové směsi, důkladně promícháme a nalijeme na těsto. 
Pečeme v předem vyhřáté troubě na 220 stupňů cca 25 minut.
Koláč necháme cca 15 minut vychladnout
 a můžeme podávat. 
 






Brokolicový quiche je stejně tak vynikající jako špenátový.
 A já vím, že bude patřit k našim oblíbeným receptům.

Užijte si krásný víkend!

Vaše Radka

Šik po francouzsku - II. dieta a stravování


Krásné sobotní ráno!


Neznám ženu, která by alespoň jednou v životě nevyzkoušela nějakou tu dietu, 
která by neřešila jídlo. 
A tomuto tématu se proto věnovala i další kapitola knížky Madam Chic od Jennifer L. Scottové.

Tak jako mne nejvíc u šatníku překvapilo pravidlo 10 kousků a dost, 
u Francouzů mne překvapilo, 
tedy alespoň u těch, o kterých se v knížce píše, 
že mají pouze tři jídla za den a mezi nimi nic nejí. 
Tady vidím, že o Francii skutečně vím pramálo.
Mohlo by se zdát, že tedy v období mezi třemi hlavními jídly by mohl Francouze trápit hlad,
 ale skutečnost je úplně jiná.
  


Zdroj fotografie: Pinterest


Určitě mi dáte za pravdu, 
že pokud dodržujeme jídlo v pravidelných intervalech,
 nemůžeme trpět hlady.
 Pocit hladu, nebo lépe řečeno to, že nás honí mlsná, 
se ukazuje ve chvílích, kdy se začneme nudit.
Takže obvykle přichází v době, 
kdy přijdeme z práce, denní povinnosti máme za sebou, 
dáme se do klidu a najednou nevíme co by.
Občas se mi stává, že hlad pocítím i v práci po ránu.
Ale tam je to způsobeno tím, 
že se prostě nenasnídám.
Tohle je můj problém.
Ačkoliv vstávám poměrně časně a naše děti budím již ve 3/4 na 6, 
dohlížím na to, aby se VŽDY před odchodem do školy a do školky nasnídaly.
Ať je to jogurt, cereálie, koláč, buchta, nebo někdy namazané pečivo se šunkou.
Ale na sebe už v tomhle ohledu moc přísná nejsem.
Mám období, kdy se pokouším tohle pravidlo dodržovat, 
pak ale zase sklouznu k tomu,
 že mám začátek dne bez ranního jídla.


Pokud tedy nechceme trpět hlady a potom do sebe ládovat bezmyšlenkovitě to, 
na co zrovna přijdeme,
měli bychom dodržovat pravidelné intervaly jídla, 
které vyhovují zrovna nám.
Ať jsou to tři vydatná jídla přes den jako ve Francii- snídaně, oběd a večeře, 
nebo jako je to více rozšířené u nás 
- ještě dopolední a odpolední svačina.
 
Ve Francii si lidé příliš nelámou hlavu s tím,
že jídlo je opravdu poctivé.
Neodpírají si -  
neodpírají si pořádné bohaté jídlo, neodpírají si dezerty ani sladkosti. 
A přesto Francouzi netrpí nadváhou.
Takže na tom něco bude.
Ale co?
Je to o přístupu k jídlu.
Pokud při každém dobrém jídle budeme přemýšlet, kolik má kalorií,
jídlo si nikdy náležitě nevychutnáme. 
A to není moc zdravý přístup k jídlu.
Myslím, že každý z nás ve skrytu duše o tomhle víme,
ale na druhou stranu se prostě nechceme vzdát toho,
že se naše postava bude alespoň částečně přibližovat tomu, 
jak chceme vypadat.
I když často za cenu toho,
že si prostě nevychutnáme to, 
co bychom si přáli.
Takže proč třeba nezkusit to,
že si k jídlu dáme to, na co máme chuť,
ale nebudeme se přecpávat, budeme jíst pomalu a užívat si to?
Když chodím na jídlo v práci,
už mě jedna paní za pultem zná.
Vždy se zeptá: Poloviční přílohu? a spolu se zasmějeme :-)
Ano, dávám si poloviční přílohy a i tak někdy ne vždy celou sním. 
Nebudu tvrdit, že si během roku neodpírám.
Je to hlavně v období, kdy se blíží léto.
Ale na druhou stranu, pokud mám na něco opravdu chuť,
dám si to,
ale snažím se dát takovou porci,
která uspokojí moje chuťové pohárky, 
ale přesto se "nenarvu k prasknutí".


Zdroj fotografie: Pinterest

A jak jste na tom s jídlem za pochodu?
Podle knížky rozhodně není šik.
Ale tohle pravidlo já osobně porušuji opravdu často.
Možná to znáte také.
Jdete na nákup, trápí vás hlad nebo chutě,
 protože jste během dne pravidelně  a vydatně nejedli,
a tak si v obchodě koupíte to, 
na co máte chuť a po cestě domů se do toho s chutí zakousnete.
Přijdete domů a pomalu ani nevíte,
 co jste to měli, jak to vypadalo a prostě jste si to neužili tak,
 jak by si jídlo zasluhovalo.
V tomhle ohledu bychom se měli asi více rozmazlovat.
Posadit se a na jídlo si udělat čas. 
Minimálně když jsme doma.

Jídlo bychom si měli užívat v klidu a náležitě si ho vychutnávat.
Abychom věděli, co jíme, jak to chutná a vypadá 
a užili jsme si ho doslova všemi smysly.
Občas se mi totiž stává, 
že už odpoledne vlastně ani nevím, 
co jsem měla k obědu (v případech, kdy jdu na oběd v práci).
Jídlo sním rychle a pak zase honem k práci.

Vím, že pokud chodíme do práce,
není to moc jednoduché,
vše je časově náročnější.
Ale pravdou je, 
že když jedeme pak na dovolenou
 a máme na vše dostatek času, včetně stolování a jídla,
vše si náramně užíváme.
Nebylo by tedy na škodu se o to alespoň i během pracovního týdne pokusit.
Minimálně jedním společným jídlem denně.
U nás je i tohle problém. 
Když vstáváme do práce a do školky a školy,
manžel už je z domu na cestě do práce a když večeříme,
ještě stále není doma.
Ale moc bych chtěla, 
abych se alespoň s dětmi pokusila o to společně povečeřet,
 v klidu, v pohodě, povídat si, co se za ten den přihodilo.
Někde je to možná zcela běžné,
ale za sebe musím napsat,
že v tomhle máme rezervy.

Pokud si máme tedy jídlo společně užít,
měli bychom si dát záležet i na tom, 
v jakém prostředí budeme jíst, jak si připravíme stůl a jak naservírujeme pokrm.
Nebudu tady psát,
že vždy jíme jako v restauraci.
Na stole ubrousky, květiny, zapálené svíčky, hraje hudba.
 Ale na druhou stranu zase takto nejíme pouze a jenom na Vánoce.
Dokonce i naše děti mají moc rády,
když mohou připravit stůl k nedělnímu obědu se vším, 
co jídlo dělá hezké a nebo když nám mohou nachystat nějakou svačinku se všemi příkrasami. 
Už moje mamka nás vedla k tomu,
že jídlo se na talíř jen tak "nefrkne",
ale že by mělo na talíři i hezky vypadat.
Proto se většinou snažíme,
aby jídlo bylo hezky naservírované,
bylo doplněné něčím zeleným.
Prostě aby se jedlo i očima.
Což je určitě velmi příjemné!
Tímhle  jsou mi velikou inspirací různé foodblogy a časopisy.
Je tolik úžasných způsobů,
jak naservírovat třeba i jen "obyčejné" jídlo.
Tak proč toho nevyzužít!



 Zdroj fotografie: Pinterest


Takže kapitola o dietách a stravování byla pro mne 
v mnohém opět velmi inspirující.
Upozornila mne a donutila přemýšlet nad tím,
 co děláme špatně, co by bylo fajn dělat lépe 
a co by bylo fajn nedělat vůbec.

Takže co jsem si odnesla z této kapitoly?


1. cpát se celý den není šik


2. jídlo si neodpírat a užívat si ho se vším, co k jídlu patří


3. nejíst za pochodu


4. užívat si společná jídla se svou rodinou


5. snažit se jíst kvalitní jídla


6. pít během dne dostatečné množství vody


7. dopřát si lehký pocit hladu mezi jednotlivými jídly a nezahánět ho zrovna tím, co mi přijde pod ruku 

8. jíst pravidelně


A jak jste na tom vy, milé čtenářky?
Máte nějaké zlozvyky co se stravování týká,
 kterých byste se chtěly zbavit?
Trápíte se pravidelně různými dietami 
nebo si jídlo naopak užíváte?
Budu moc ráda,
když mi opět napíšete vaše postřehy.
Zároveň bych vám všem chtěla moc poděkovat za všechny reakce k předchozímu článku.
Měla jsem z nich ohromnou radost a moc hezky jsem si početla!


Takže vám přeji krásný víkend, doufám, že si užijete nějakou delikatesu bez výčitek a hlavně!
I u jídla můžeme být šik :-)


Vaše Radka






pátek 24. července 2015

Kuřecí masové kuličky s fetou a citronovými pečenými brambory



Krásný podvečer!


Mleté maso mám ráda a masové koule z mletého masa ještě víc.
Před nedávnem jsem listovala časopisem Apetit,
 kde byla opět spousta receptů právě na masové kuličky. 
A obzvlášť jeden mi padl do oka.
Upravila jsem suroviny a recept vám přináším právě teď.


Suroviny:


Brambory

1 kg brambor s pěknou slupkou, olivový olej, 3 stroužky česneku, koření na souvlaki, šťáva z jednoho velkého citronu, čerstvá petrželka, sůl


Masové kuličky

500 g kuřecích prsou, 2 hrsti ovesných vloček,  mléko, 1 vajíčko,  3 stroužky česneku, nasekané bylinky - oregáno a petrželka, 1 balíček sýru feta, sůl, lžíce citronové šťávy


Brambory i se slupkou důkladně omyjeme, osušíme
  a pokrájíme na měsíčky.  
Brambory vložíme na plech s vyšším okrajem, 
polijeme citronovou šťávou z jednoho citronu, 
okořeníme, osolíme, přidáme nasekaný česnek, 
zakápneme pár kapkami olivového oleje a vše důkladně promícháme. 
Podlijeme cca 1 a půl deckou vody 
a pečeme cca jednu hodinu v předem vyhřáté troubě na 180 stupňů.

Dále si připravíme masové kuličky.
 Cca hodinu předem si namočíme ovesné vločky do mléka. 
Kuřecí prsa pokrájíme na kostky 
a umeleme nebo nasekáme . 
K umletému masu přidáme vymačkané ovesné vločky, vajíčko, 
prolisovaný česnek, nasekané oregáno a petrželku,
  citronovou šťávu,nadrobený sýr feta, 
osolíme a důkladně zapracujeme. 
Z masové hmoty tvarujeme navlhčenýma rukama menší kuličky, 
dáme na plech na pečící papír 
a pečeme společně s brambory cca 15 - 20 minut.



Hotové brambory smícháme s nasekanou čerstvou petrželkou 
a podáváme s masovými kuličkami.
















Sýr feta kuličkám a citronová šťáva bramborům 
dodají vynikající a zajímavou chuť!

Mějte se krásně!


Vaše Radka


úterý 21. července 2015

Šik po francouzsku - I. Šatník


Jak jsem napsala v úvodním článku Šik po francouzsku, 
ráda bych se tu a tam věnovala knížce, 
kterou jsem přečetla.
Prvním tématem je náš šatník.


Velmi mne překvapilo pravidlo deset kusů stačí. 
Není to samozřejmě doslova, 
nemůžeme mít základních deset kousků oblečení na jaro, léto, podzim a zimu v naší zeměpisné šířce,
ale jedná se spíše to,
 že na určité období zvolíme deset základních kousků (krom svrchních), 
které lze mezi sebou skvěle kombinovat a věci,
 které nenosíme, nemá cenu skladovat.


Možná to znáte také.
V šatní skříni máte kousky typu:
To se bude ještě někdy hodit,
nebo to se bude ještě nosit.
Věřte tomu, že nebude.
Po přečtení prvního dílu knížky jsem se vrhla na naše skříně 
a divily byste se,
na kolik kousků oblečení jsem narazila,
které jsem snad minimálně rok neviděla a které nám vůbec nescházely.
Ležely v útrobách, schované po tím, co máme nejradši.


Vyřadila jsem tedy věřte nebo ne 6 pytlů oblečení,
které už bylo malé, zastaralé, nemoderní nebo nějakým způsobem poškozené 
a já si říkala, to se ještě unosí na doma.
Neunosí.
Jsem ráda, že jsem šatní skříne protřídila 
a vyřadila to, co už bychom na sebe stejně nikdy nevzali. 
Mám ráda, když je oblečení v úhledných komínkách,
 ale pokud máte skříně přecpané,
komínky se po pár dnech stejně špatně udržují.


Ještě když jsem byla na mateřské,
nosila jsem nejradši sportovní oblečení.
Pravdou je, že dokonce i v zimě u mě tohle sportovnější oblečení ještě dnes převažuje .
Ovšem na jaře a v létě jsem se postupně začala orientovat 
na ženskou módu.
Nebudu tvrdit, 
že nenosím rifle, riflové sukně a tílka,
ale svůj šatník jsem obohatila o šaty , sukně a elegantní trička.
Cítím se v nich skvěle a jak říká můj manžel - vypadám jako ženská.
On má totiž moc rád,
 když nosím sukně nebo šaty.
Takže zařazením těchto kousků do mého šatníku jsem potěšila nejen sebe,
 ale i jeho.


Již zmíněné pravidlo deset kousků stačí sice v tuhle chvíli nejsem schopná dodržet,
 ale začala jsem si více všímat, 
že jednotlivé kousky,
 které doma mám a které jsem si třeba za poslední rok koupila,
  jsou typově podobné a dají se mezi sebou hezky kombinovat.


Když jsme se tuhle s manželem bavili, 
co bych ráda k narozeninám, 
nevěděla jsem.
Cestou z práce jsem se dnes zastavila v mém oblíbeném obchůdku Orsay.
Myslela jsem, že jen nakouknu a uvidím, 
co mají hezkého.
Třeba se vám to stává také.
Když pro něco konkrétního jdete,
nemají nic.
A když se jdete pokochat a jen nakouknout,
....to už znáte jistě dál :-) 


Takže ano, donesla jsem si nádherné šaty 
- nevyužijte slevové poukázky,
 kterou máte v peněžence.
Můj šatník se sice rozroste, 
takže kdeže je pravidlo deset a dost,
ale jsou to šaty,
 ve kterých se cítím úžasně, 
jako v druhé kůži.
A dárek k narozeninám je hned na světě.
Doma už troje šaty odtamtud mám, 
které krásně sedí a jsou pohodlné 
a jedny z nich dokonce nosím už pátým rokem 
a jsou stále krásné.

A ano, připadám si v nich šik po francouzsku :-)





















A co jsem si tedy z této oblasti vzala za své nebo se o to alespoň chci pokusit?


1. nemá cenu mít přecpané skříně a schovávat něco na horší časy a  co vám nesluší 


2. je prima zamyslet se nad tím, co vám sluší a najít si svůj styl


3. když si pořizujete oblečení, tak kupovat s rozmyslem tak, co k čemu se bude hodit,
 aby se dalo dobře navzájem kombinovat 
a dalo se vymyslet hned několik out - fitů ze základních kousků šatníku 


4.není nutné mít sezónní hity,
 ale nosit to, v čem se sám člověk bude cítit dobře


A co vy?
Jak jste na tom se schovánání oblečení typu:
 to se ještě bude hodit?
Máte také svůj oblíbený styl?


Mějte se krásně a buďme šik!
 Třeba po francouzsku :-)


Vaše Radka





Šik po francouzsku

Krásné odpoledne!


Francie není úplně mou top vysněnou destinací,
 kam bych se ráda podívala.
 I když pravdou je, 
že do Provance a do Paříže bych  do budoucna ráda zavítala.
 Myslím, že je to krásné místo nejen pro nás romantičky :-)
Nevím, kolik typicky francouzkých pokrmů jsem vůbec kdy jedla.
Ani netuším, kolik francouzských filmů jsem viděla.
Krom Angeliky a Četníků toho asi moc nebude.


Letos na prázdniny jsem si objednala pár knížek 
- nějakou romatiku, nějakou napínavou krimi
 a dokonce rady pro nás ženy.
Prostě od každého něco.
Už v jednom z předchozích článků jsem se zmínila o knížce
 Madame Chic
 aneb Co všechno jsem se naučila v Paříži.


Podle recenzí jsem se dočetla, 
že je knížka vhodná jako odreagování, 
jako relaxčtení s prima tipy 
a s humornými zážitky.
Musím se přiznat, že jsem čekala malinko víc.
Knížka byla skutečně spíše radami a tipy,
 jak být chic, 
ale já jsem myslela, že bude více osobní.
Zklamaná jsem sice nebyla, ale čekala jsem víc.
Přesto mě knížka v několika bodech inspirovala 
a je pravda,
 že nad některými věcmi mě přinutila přemýšlet.
Nebylo by od věci tyto chic rady alá pařížanka
 přinést i do našeho českého  života.
Po přečtení prvního dílu jsem začla číst i díl druhý
- S madame Chic doma 
Rodinný život po francouzku aneb 
Jak udržet chic sebe i svůj domov.
 


A vzhledem k tomu, že mi přijde knížka v některých bodech inspirující, rozhodla jsem se tedy, že vám v několika budoucích článcích přiblížím to,
co mě oslovilo.
Neslibuji sice, že vše vezmu za své,
ale možná to alespoň zkusím.
Za zkoušku totiž člověk nic nedá.




          foto zdroj: Pinterest




Napište mi, zda a jaká knížka ovlivnila vás?
Já mám ještě pár tipů, 
ale to si nechám třeba zase na příště!



Krásný zbytek dne!


Vaše Radka








pondělí 20. července 2015

Minirolky ze sušeného hovězího masa s česnekovým krémem



Dnes cestou z práce jsem potkala bývalou kolegyni.
Jeli jsme spolu městskou 
a měly jsme i společnou cestu do obchodu.
V uzeninách na mě přímo volalo sušené hovězí maso.
I když si ho nedopřávám často,
 tahle chuť lahodí mému jazyku.
Neodolala jsem tedy a trošku si ho koupila.
Když jsme se potom rozešly,
 chtěla jsem skočit ještě koupit zeleninu a tu mě něco osvítilo.
Co takhle si připravit z masa rolky?
A recept byl na světě...
Uvedené množství bude stačit pro 2 osoby


Suroviny:


10 dkg sušeného hovězího masa v plátcích, 2 mističky gervais, sůl, pepř, stroužek česneku, rukola


Ze gervais, špetky soli, trošku čerstvě mletého pepře 
a prolisovaného česneku připravíme krém. 
Krém si dáme do cukrářské pistolky nebo zdobícího pytlíku 
a na plátky sušeného masa vstřikujeme krém. 
Rolky zavineme.
Podáváme s lístky rukoly a bagetkou.























Rolky budou výborné jako předkrm nebo chuťovka k vínu.



Mějte se krásně!


Vaše Radka

Nepečený tvarohovo - zakysankový dort s jahodovým želé

Krásné odpoledne!


řekla bych, že tohle léto se zatím skutečně povedlo!
Je slunečno, teplo až horko 
a tyto krásné dny střídají chladnější, 
kdy si malinko odpočineme.
Je to několik dní, co jsem vám slíbila recept na nepečený dort 
a konečně jsem se k tomu dostala. 
Sice to bylo ještě v období jahod, ale myslím, 
že pokud jahody nahradíte jiným ovocem,
 které zrovna máte, výsledek bude podobný a neméně chutný.



Suroviny:


Sušenkový základ

150 g sušenek Lotus (nebo podobné suché sušenky), 100 g rozpuštěného másla



Tvarohovo - zakysanková vrstva

2 vaničky tvarohu ( 500 g) , 1 kelímek zakysané smetany, cukr dle chuti, několik kousků jahod nakrájených na menší kousky, želatina na nepečený dort (Vitana)


Jahodové želé

200 g jahod, cukr dle chuti,  2 sáčky čiré želatiny, 375 ml vody 


Na ozdobení

rozpůlené jahody, lístky máty



Formu na dort si vyložíme papírem na pečení. 
V misce nebo v mixeru si rozdrtíme sušenky, 
přidáme rozpuštěné máslo a promícháme. 
Tuto směs vyklopíme na dno formy na dort, upravíme, přitlačíme ke dnu 
a necháme v ledniččce minimálně půl hodiny vychladnout.


Tvaroh se zakysanou smetanou zamícháme do hladka,
přidáme cukr dle chuti a nakrájené jahody.
Želatinu na nepečený dort připravíme podle návodu na sáčku 
a začneme k ní přidávat tvarohovo - zakysankovou náplň. 
Důkladně promícháme, podle chuti přidáme cukr 
a naneseme do formy na sušenkovou vrstvu a opět dáme do ledničky chladit.


200 g jahod si umixujeme na hladké pyré a osladíme dle chuti.
V kastrolku si připravíte želatinu ze dvou sáčků a 375 ml vody. 
Jakmile bude želatina připravená, 
ještě do horké vmícháme rozmixované jahody.
Necháme chvilinku vychladnout a
 ještě teplé nalijeme do dortové formy na zakysankovo - tvarohovou vrstvu.
Necháme vychladit - nejlépe do druhého dne.


Před podáváním dozdobíme rozpůlenými jahodami a lístky máty.

















A jaký je váš oblíbený nepečený dort?


Krásný zbytek dne!

Vaše Radka